|
|
Kagjüpa - škola Tibetského buddhismu
Peleška, Čeněk ; Berounský, Daniel (vedoucí práce) ; Vokurková, Zuzana (oponent)
Tato práce se zaměřuje na jednu z hlavních škol tibetského buddhismu, na školu Kagjüpa. A to hlavně na tu její linii, která pochází od Marpy, a které se proto někdy říká Marpa Kagjü nebo Dagpo Kagjü. Druhá její hlavní linie, Šangpa Kagjü, zde bude zmíněna pouze ve zkratce a nebude jí věnováno tolik místa. Cílem této práce je popsat původ školy a prameny, ze kterých vzešla, stejně jako její rozličné větve a podškoly, na které se v průběhu času dělila. Všímat si bude také nejdůležitějších postav této školy, které stály u zrodu různých větví a odnoží, zakladatelů důležitých klášterů a také zajímavých postav této školy.
|
|
|
Kulturní a náboženská identita Tibeťanů a tibetských komunit rozvíjející se mimo historické území Tibetu
Pavlátová, Andrea ; Havlíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Blahůtová Kavanová, Klára (oponent)
Diplomová práce se pokusila čtenáři nastínit proměnu tibetské společnosti žijící v Tibetu a v exilu za posledních 50 let a zhodnotit její potenciální možnosti rozvoje. Na historickém území Tibetu se vlivem nízké gramotnosti a zvyšujícímu se procentu žijících Číňanů dostává tibetské etniku na okraj moderní společnosti, jelikož nemá potřebné funkční nástroje k zapojení se do ekonomických struktur, potřebné vědomosti, dovednosti a zkušenosti, které jsou vyžadovány nově nastavenou tržní ekonomikou. Základním problémem exkomunikace tibetského etnika je nedostatečná znalost čínského jazyka, který začíná být v regionu považován za hlavní komunikační prostředek, a odmítavý postoj minoritního tibetského etnika vůči vládě čínského etnika fakticky řízeného z Pekingu. Tibetské etnikum, které samo sebe definuje od náboženských kořenů, nemá v komunistickém státu svobodu náboženského vyznání. Tradiční tibetská společnost byla a je nucena zřeknout se svého světského a duchovního vůdce dalajlámy a popřít tak část své kulturní identity. Tyto a další tlaky ovlivňují každodenní život Tibeťanů a vedou jejich kroky do svobodnějšího exilu. Další část práce se věnovala explanaci push faktorů migrace, důvodům, proč Tibeťané opouštějí Tibet. Na základě studované literatury jsem stanovila jako hlavní důvody migrace...
|
|
|
Kulturní a náboženská identita Tibeťanů a tibetských komunit rozvíjející se mimo historické území Tibetu
Pavlátová, Andrea ; Havlíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Blahůtová Kavanová, Klára (oponent)
Diplomová práce se pokusila čtenáři nastínit proměnu tibetské společnosti žijící v Tibetu a v exilu za posledních 50 let a zhodnotit její potenciální možnosti rozvoje. Na historickém území Tibetu se vlivem nízké gramotnosti a zvyšujícímu se procentu žijících Číňanů dostává tibetské etniku na okraj moderní společnosti, jelikož nemá potřebné funkční nástroje k zapojení se do ekonomických struktur, potřebné vědomosti, dovednosti a zkušenosti, které jsou vyžadovány nově nastavenou tržní ekonomikou. Základním problémem exkomunikace tibetského etnika je nedostatečná znalost čínského jazyka, který začíná být v regionu považován za hlavní komunikační prostředek, a odmítavý postoj minoritního tibetského etnika vůči vládě čínského etnika fakticky řízeného z Pekingu. Tibetské etnikum, které samo sebe definuje od náboženských kořenů, nemá v komunistickém státu svobodu náboženského vyznání. Tradiční tibetská společnost byla a je nucena zřeknout se svého světského a duchovního vůdce dalajlámy a popřít tak část své kulturní identity. Tyto a další tlaky ovlivňují každodenní život Tibeťanů a vedou jejich kroky do svobodnějšího exilu. Další část práce se věnovala explanaci push faktorů migrace, důvodům, proč Tibeťané opouštějí Tibet. Na základě studované literatury jsem stanovila jako hlavní důvody migrace...
|
|
|
Tibetský Buddhismus v Kalmycku
Kosareva, Evgeniya ; Vojtíšek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Hošek, Pavel (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na tibetský buddhismus v Kalmycké republice. Cílem bakalářské práce je prostudovat a prozkoumat tibetský buddhismus v Kalmycké republice. Pro dosažení toho cíle byly stanoveny následující úkoly: 1. určit prameny Kalmyků a pochopit dějiny rozvoje místního obyvatelstva. 2. prozkoumat vznik a stanovení buddhistického náboženství u Kalmyků. 3. prozkoumat základní předměty budhistického náboženství v Kalmycké republice. 4. vyhledat a prozkoumat základní písemné texty, které uctívají kalmyčtí buddhisté. Během vypracování této práce byly použité ruské literární zdroje, které byli získané v Kalmycké republice. Byla provedena analýza textů a literatury a do práce byly zahrnuté důležité materiály, které se týkají tohoto tématu. V této práci je soustředěná pozornost na buddhistické panteony, které jsou uctívané v Kalmycké republice. Stanovené úkoly pomohly prozkoumat dějiny Kalmyků. Také pomohly prozkoumat rozvoj buddhismu v této republice a prozkoumat problémy, které byly spojené s buddhismem ve 20. století. Klíčová slova: Tibetský buddhismus, Kalmycko, panteon, náboženství, Rusko
|
|
|
Ikonografie Zelené Táry
Heroldová, Helena ; Berounský, Daniel (vedoucí práce) ; Vokurková, Zuzana (oponent)
Bohyně Tára (tibetsky Sgrol ma) patří pro svoji úlohu ochránkyně a pomocnice k nejoblíbenějším božstvům tibetského buddhismu. Tára byla uctívána zprvu v Indii v 8. století, a její kult se později rozšířil do Tibetu a Mongolska, ale i Číny a Japonska. V současnosti je známá a oblíbená též v moderním západním buddhismu. Tato práce shrnuje základní informace týkající se vývoje ikonografie bohyně Táry. První část podává přehled základních primárních pramenů k tomuto studiu, zejména texty tibetských autorů od 12. do 17. století. Uveden je též komentovaný překlad jednoho ze základních textů, Chvály jednadvaceti Tár. Druhá část se věnuje bohyni Táře v tradiční náboženské malbě. Shrnuty jsou ikonografická pravidla pro její zobrazení. Katalog třiceti maleb Táry pocházejících zejména z 20. století z oblasti dnešního Mongolska, které jsou uchovány ve sbírce Národního muzea-Náprstkova muzea v Praze, ukazuje proměny, kterou tradiční ikonografie prošla. Závěr se zamýšlí nad úlohou bohyně Táry v moderním západním buddhismu a nad proměnami její ikonografie.
|
|
|
António de Andrade a jeho činnost v Tibetu
Černohorská, Soňa ; Binková, Simona (vedoucí práce) ; Dufková, Vlasta (oponent)
Résumé v češtině Pokud je mi známo, tématem cesty Antónia de Andradeho se zatím v českém jazyce nikdo, kromě několika zmínek v historiografických publikacích a časopisových článcích, nezabýval. Hlavním cílem této práce je českému čtenáři toto zajímavé téma představit a vysvětlit, v čem spočívala objevitelská role P. Antónia. Jako první Evropan přešel tento portugalský jezuita přes Himálaj a založil v Tibetu první misijní stanici. Každý takový počin je ovšem ovlivněn svými historickými okolnostmi. Proto bylo nutné nejprve Andradeho cestu zasadit do širšího kontextu historie objevů střední Asie. Snažila jsem se ukázat, jak důležitým článkem je jeho odkaz v sérii objevných výprav, jež byly do nitra Asie uskutečňovány již od počátku středověku. Při té příležitosti jsem se stručně dotkla otázky komu z Evropanů náleží primát prvního návštěvníka Tibetu. Podrobněji jsem se věnovala rozboru pramenů, tj. dopisů, které po sobě v souvislosti s misií v Tibetu P. Andrade zanechal. Při své práci jsem vzala v úvahu všechny důležité odborné komentáře, které jsou mi známy. Stěžejní materiálem mi byla historická studie Franciska Marii Estevese Pereiry z roku 1921, O descobrimento do Tibete která také obsahuje tři Andradeho dopisy v úplném znění. K úplnému pochopení obsahu Andradeho korespondence je potřeba mnohem více, než...
|
|
|
Thangky - tibetské obrazy s příběhem
Gyaltso, Lenka ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Bělka, Luboš (oponent)
Tématem této diplomové práce jsou tibetské obrazy, thangky. Jejich představení se odehrává v jednotlivých kapitolách, které zahrnují vznik tibetské malby, její členění, thangky z pohledu používaných materiálů, malířské práce a jejich náboženských a společenských konotací v rámci tibetské kultury. Zmiňují se také jednotlivé malířské školy a jejich významné osobnosti, které působily v tibetských regionech i okolních zemích, v nichž je rozšířen tibetský buddhismus. Malý exkurz je věnován restaurátorské, muzejní a sběratelské praxi v českém prostředí. Na příkladu čtrnácti thangk, vybraných ze dvou nejdůležitějších českých sbírek, Národní galerie a Náprstkova muzea, se vysvětlují základní témata tibetské náboženské malby. KLÍČOVÁ SLOVA tibetský buddhismus - tibetská malba - thangka - malířské techniky - malířské školy - sběratelství - Národní galerie - Náprstkovo muzeum
|
|
|
Kulturní a náboženská identita Tibeťanů a tibetských komunit rozvíjející se mimo historické území Tibetu
Pavlátová, Andrea ; Havlíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Blahůtová Kavanová, Klára (oponent)
Diplomová práce se pokusila čtenáři nastínit proměnu tibetské společnosti žijící v Tibetu a v exilu za posledních 50 let a zhodnotit její potenciální možnosti rozvoje. Na historickém území Tibetu se vlivem nízké gramotnosti a zvyšujícímu se procentu žijících Číňanů dostává tibetské etniku na okraj moderní společnosti, jelikož nemá potřebné funkční nástroje k zapojení se do ekonomických struktur, potřebné vědomosti, dovednosti a zkušenosti, které jsou vyžadovány nově nastavenou tržní ekonomikou. Základním problémem exkomunikace tibetského etnika je nedostatečná znalost čínského jazyka, který začíná být v regionu považován za hlavní komunikační prostředek, a odmítavý postoj minoritního tibetského etnika vůči vládě čínského etnika fakticky řízeného z Pekingu. Tibetské etnikum, které samo sebe definuje od náboženských kořenů, nemá v komunistickém státu svobodu náboženského vyznání. Tradiční tibetská společnost byla a je nucena zřeknout se svého světského a duchovního vůdce dalajlámy a popřít tak část své kulturní identity. Tyto a další tlaky ovlivňují každodenní život Tibeťanů a vedou jejich kroky do svobodnějšího exilu. Další část práce se věnovala explanaci push faktorů migrace, důvodům, proč Tibeťané opouštějí Tibet. Na základě studované literatury jsem stanovila jako hlavní důvody migrace...
|
|
|
Život bengálského mistra Atiši před jeho odchodem do Tibetu
Mucha, Zbyněk ; Berounský, Daniel (vedoucí práce) ; Hříbek, Martin (oponent)
a klíčová slova Atiša Dípankarašrídžňána (982 - 1054 n. l.) byl východoindickým učencem a reformátorem tibetského buddhismu. Džowo, jak je Tibeťany také nazýván, je znám především jako otec vůbec prvního tibetského mnišského řádu a mezi mnichy se těší obzvláštní úctě do dnešních dnů. Tato bakalářská práce se však zabývá pouze Atíšovým působením ve východní Indii a jeho tibetské působení vynechává zejména z toho důvodu, že mu již v literatuře bylo věnován dostatek pozornosti. Jako hlavní cíl si klade ukázat Atíšu jako člověka zaujímajícího své místo nejen v dějinách Tibetu, ale také v dějinách Indie. - Bengálsko, buddhismus ve východní Indii, Atiša Dípankarašrídžňána (Atiśa Dīpaṃkaraśrījñāna, tibetsky A ti sha Mar me mdzad dpal ye shes), dynastie Čandra, Indie, pozdější šíření buddhismu v Tibetu (phyi dar), Tibet, tibetský buddhismus
|
|
|
Kagjüpa - škola Tibetského buddhismu
Peleška, Čeněk ; Berounský, Daniel (vedoucí práce) ; Vokurková, Zuzana (oponent)
Tato práce se zaměřuje na jednu z hlavních škol tibetského buddhismu, na školu Kagjüpa. A to hlavně na tu její linii, která pochází od Marpy, a které se proto někdy říká Marpa Kagjü nebo Dagpo Kagjü. Druhá její hlavní linie, Šangpa Kagjü, zde bude zmíněna pouze ve zkratce a nebude jí věnováno tolik místa. Cílem této práce je popsat původ školy a prameny, ze kterých vzešla, stejně jako její rozličné větve a podškoly, na které se v průběhu času dělila. Všímat si bude také nejdůležitějších postav této školy, které stály u zrodu různých větví a odnoží, zakladatelů důležitých klášterů a také zajímavých postav této školy.
|
host ::
RSS.